Československý film v osmdesátých letech

Zatímco na západě kinematografie naprosto bodovala ve všech žánrech, u nás tomu bylo trochu jinak. Jednak u nás platila cenzura, která se nedala nijak oklamat a jednak musely být tvořeny filmy, které by nijak neškodily vládě, jinak by byly hned zamítnuty (zákaz natáčení, zničení snímku, trezorový film). Jenže pokud si dobře všímáte, tak v osmdesátých letech už platila tak trochu jiná pravidla. Celá situace byla v Československu naprosto jiná a tak došlo k menšímu tání ledů v kinematografii. 

Ve filmech se konečně začala vyřazovat ideologie, která šla nejvíce cítit v padesátých ale i pozdějších letech. Dále se začalo upřednostňovat vyobrazení současnosti, skutečnosti a každodenního života. Například film Bony a klid z roku 1987 - vyobrazení života veksláků, kšeftování, problémy, podplácení a bohatství. Film byl natočen naprosto bez jakékoliv přetvářky, objevila se v něm dokonce i nahota. Tudíž tento film byl na svou dobu neskutečně odvážný, drzý, nadčasový až "americký". Nikdo nepochopil, jak se takový film mohl dostat do kin, tudíž jak mohl vůbec projít výběrovou komisi. K takové atmosféře ještě nahrávala do noty hudba, která byla pro film speciálně vytvořena. Hudba byla dokonce zakoupena i od americké skupiny Frankie Goes to Hollywood a jejich písnička Relax, se ve filmu vyskytuje až nechutně často, ale dodává filmu ten správný říz, takovou tu třešničku na dortu, která nezmizela ani po tolika letech. 

Začaly se natáčet i filmy, převážně komedie, které už začaly tuto dobu jemně kritizovat. O takové filmy se nejčastěji zasluhoval režisér Vít Olmer. I nadále se však neopouštělo od klasických komedií, pohádek či rodinných filmů. 

Dnes naprosto nejznámější filmy z 80. let, jsou filmy, které se vysílají na určitých televizních kanálech tak často, že dochází k časté oblibě či naopak nesnášenlivosti. Jsou to filmy -Kamrád do deště (1988, 1992) a Discopříběh (1987, 1991) které se vysílají poměrně opravdu často. 

Bony a klid (1987)

Kamarád do deště (1988)

Něžný barbar (1989)

Dále nejznámějšími filmy 80. let jsou -Vrchní, prchni (1980), Vesničko má středisková (1985), Slavnosti sněženek (1983), Sněženky a machři (1982), Postřižiny (1980), Tajemství hradu v Karpatech (1981), Jak svět přichází o básníky (1982), S tebou mě baví svět (1982), Dobří holubi se vracejí (1988), Bony a klid (1987), Proč? (1987), Copak je to za vojáka... (1987), Jako jed (1985), Třetí skoba pro Kocoura (1983), Chobotnice z II. patra (1986), Veselé Vánoce přejí chobotnice (1986), Vítr v kapse (1982), Lucie postrach ulice (1984), Příště budeme chytřejší, staroušku! (1982), Láska z pasáže (1984), Strašidla z Vikýře (1987), Nebojsa (1988), Pavučina (1986), Slunce, seno ,jahody (1983), O statečném kováři (1983), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), Vrať se do hrobu! (1989), Prázdniny pro psa (1980), Smrt krásných srnců (1986), Nejistá sezóna (1987), S čerty nejsou žerty (1984), Jára Cimrman ležící, spící (1983), Tři veteráni (1983), Dívka s mušlí (1980), Něžný barbar (1989) ...

Ke většině filmům osmdesátých let psal scénáře Radek John -Jen tak si trochu písknout (1980), Jako zajíci (1981), Sněženky a machři (1982), Proč? (1987), Bony a klid (1987). Ve filmu Proč? se zajímal o negativní dopady fotbalového chuligánství a ve filmu Bony a klid se soustředil na tehdejší problém -veksláctví.

V roce 1989 se také natočil poněkud pro Česko(slovensko) neobvyklý film. Byl to film o umění, který jakoby vzdával hold českému umělci, grafikovi a malířovi Vladimíru Boudníkovi, který založil nový, vlastní umělecký směr explosionalismus. Jeho blízkým přítelem se stal Bohumil Hrabal, který nakonec o něm napsal román Něžný barbar a v roce 1989 byl tedy natočen stejnojmenný film, kde si hlavní roli zahrál Boleslav Polívka. Tento film stojí za tu největší zmínku, protože se v naší kinematografii jedná o ojedinělý snímek. Dokonalý snímek.

Napsala: Nikol Nevrklová

Obrázky: internet

Přísný zákaz kopírování!!