Jiří Wolker Balady
Antikvariát je podle mě nejlepším místem, kde si můžete zakoupit knihu. Ano, na to je sice knihkupectví, ale co je nějaká nová kniha s krátkým příběhem o proti knize starší, která toho zažila mnoho a také se to na ní podepsalo. Já tedy rozhodně volím antikvariát. Seženete tu první vydání nějaké knihy, která má k tomu všemu krásnou grafiku přebalu, či knižních desek. V šedesátých letech byla u nás grafika vůbec krásná a zajímavá. O tom už vypovídá vydání děl Karla Čapka.
Přebaly na knihy od Karla Čapka, které byly vydány v šedesátých letech v ČSSR.
Avšak já jsem si žádné dílo od Karla Čapka nevybrala, ale pravda je, že jsem si chtěla koupit nějakou knihu ze šedesátých let, právě s tím úžasným designem. Nejdříve jsem trpělivě hledala, ale přímo konkrétně nějakou knihu, která byla vydána v šedesátých letech, jsem nenašla. Zato jsem však našla krásnou knihu od českého spisovatele Jiřího Wolkera. Nejdříve mě zaujal právě její design. Přebal knihy má motiv šrafování tuší a dole červeně napsané jméno autora a název knihy, Balady.
Vskutku jsem knihu nemohla odložit, musela jsem si ji důkladně prohlédnout. Ty obrázky byly i uvnitř. Krásné obrázky, které se vztahovaly k určitým baladám. Jelikož čtu jiný typ literatury, tak jsem předpokládala, že kniha mi pouze zaplní volné místo v mé knihovně, nebo si jí jen tak někde vystavím. Mýlila jsem se naprosto ve všem! Při prvních řádcích jsem začala pociťovat něco, co mi říkalo, že přesně tohle jsem hledala, že přesně na toto už byl čas, jednou si to přečíst. Balady jsou tak plné citů, které prožívají hlavní postavy, ale při čtení je pocítíte také.
Kniha obsahuje celkem šest balad. První nese název Balada o nenarozeném dítěti. Příběh pojednává o milencích, o jejich lásce i o smutku. Verše doprovází ony nádherné obrázky, které mají čtenáře více přiblížit k příběhu. Autorkou obrázků, tedy ilustrátorkou je Milena Šoltézová. Každý obrázek je nádherný, ale obrázek na kterém jsou vyobrazeny dlaně se mi líbí nejvíce.
Kniha vyšla v nakladatelství Československý spisovatel v roce 1964, já vlastním vydání z roku 1970. Balady mají více jak padesát stran, které jsou hned přečtené. Já jsem od této chvíle plně rozhodnutá, že balady a dokonce i poezii budu teď vyhledávat častěji. Ale budu jí vyhledávat jedině v antikvariátu, kde jistě najdu starší a krásnější vydání. Starší a tudíž cennější věci mají v sobě jakési kouzlo. Kouzlo, které u nových knih moc nenacházím.
Napsala: Nikol Nevrklová
Fotografie: Nikol Nevrklová
Přísný zákaz kopírování!
Komentáře
Okomentovat